Co o historii napsat dnes, když se není s kým poradit. Lze říci jen tolik, co známe z vyprávění.
Hospoda byla postavena v roce 1867 pro dělníky, kteří pracovali na výrobě cihel pro bratřejovský kostel aby měli kde složit hlavu a hrdlo svlažit.
Hospodu v té době vlastnil pan Kašpárek. V roce 1924 ji od něj koupili Alois Pilčík s ženou Cecílií. Ti hospodu provozovali do roku 1945, kdy ji z pověření státní moci převzalo spotřební družstvo Jednota. Jako zaměstnanec družstva vedla hospodu dcera Anna Drábková (roz. Pilčíková).
V roce 1966 začala v hospodě pracovat také dcera Anny Drábkové a Josefa Drábka Anna Backarová (Drábková).
Hospoda zůstala pod správou Jednoty až do roku 1994. Poté ji jako živnost provozovala Anna Backarová (roz. Drábková);
Od roku 2001 provozuje hospodu Marta Slováčková (roz. Backarová)...
Z vyprávění:
Alois Pilčík byl se svým synem ve Vizovicích, kde se už oslavovalo osvobození. Na Chámečném se ale ještě střílelo.
Začala přestřelka mezi partyzány a Němci. Anna Drábková (roz. Pilčíková) vzala děti a utíkala se s nimi schovat do sklepa a prosila Němce, aby je nezabíjeli. Němci řekli, aby se nebáli, že války už je konec.
Němci přijeli na koních a v hospodě se bužírovali tím, co ukradli v Prlově a Pozděchově. Hlavně špekem, slaninou a sádlem. Dodnes po nich máme oválnou porcelánovou mísu zespod 'zdobenou' hákový křžem.
(...) Od Bratřejova jely vozy s Maďary. Přecházeli přes zahradu. Bylo jich prý 120. Jejich koně byly slabí a nemohoucí. Tak je postříleli a zakopali pod cestu. Pak spali v hospodě na seně,
Po znárodnění převzalo hospodu spotřební družstvo Jednota. Ta platila stále nájem, ale ten se musel odevzdávat obci jako daň. Hospoda fungovala dále. Byly však dány plány, které se musely plnit.
Výplaty byly vyplácené jako procenta z tržby. Každý měsíc se musely odevzdávat výkazy. Na kontrolu chodili inspektoři a invenrturníci. K tomu se váže perlička, kdy jeden z nich chtěl hospodské, aby šla převážit uhlí , kterým se v hospodě topilo.
Byl ustanoven dohlížecí výbor, který měl za úkol řešit námitky zapsané hosty v knize přání a stížností. Takto měl být zajištěn správný chod hospody. Výbor, jak už to tak bývá, obsahoval lidi z Chrámečného a okolí, jež do všeho rádi mluví a nic neřeší.
K původní části hospody si Pilčíci v roce 1938 přistavěli dvě místnosti a v roce 1960 si Anna Backarová s manželem chalupu 'zvedli' do dnešní podoby, již na novém čísle budovy 80.
V hospodě zůstal zachován původní strop. Podlahu v roce 1981 použily Filmové ateliéry Gottwaldov do filmu a nahradily novou.
V šedesátých letech bylo provedeno modřínové obložení a v roce 2001 byla zrekonstruována část iteriéru - vedlejší místnost. A v dalších letech přistavěno venkovní zastřešené posezení.
V roce 1987 se kolem hospody přehnala velká voda. Zaplaven byl ale pouze sklep a venkovní záchody. Před hospodou teklo kolem 1,5 metru vody. Ta si s sebou odnesla několik stolů, sudů, židlí a kubíky dřevěného řeziva.
Marta Slováčková, Anna Backarová